fbpx

Na této stránce se dozvíš základní informace o našich studijních programech. Nahlédneš do života naší školy a jejich obyvatel. CICD (Škola pro mezinárodní spolupráci a rozvoj) je místem plným dobrovolníků z celého světa. Lidí, kteří se rozhodli společně čelit ožehavým tématům dnešní doby a aktivně se zapojit do boje proti chudobě.Od roku 1998 jsme v CICD vyškolili několik stovek rozvojových instruktorů – lidí všech věkových kategorií, na osmdesát národností, studentů odlišného vyznání, vzdělání a zkušeností. Lidé sem přicházejí, aby se zapojili do projektů v jižní Africe a Indii.Pod hlavičkou organizace Humana People to People společně pracují na zlepšení tamějších podmínek. Na chvíli se zastav a představ si: celkem máme 11 sesterských škol se stejnými programy. Naši studenti společně s námi a všemi dalšími tisíci lidí zapojených v rozvojových programech vytvářejí opravdu jedinečnou mezinárodní skupinu, která se nebojí zaujmout stanovisko a aktivně působit v těžkých chvílích pro dnešní svět a to zejména v oblasti sociální diference – rozdílu mezi chudými a bohatými. Ve světě odděleném hranicemi a válkami, ve světě ovládaném chamtivostí těch, kteří mají mnoho a chtějí ještě více, je něco takového mimořádné.Naše hnutí je postaveno na komunitě, důvěře, společném postupu a respektu ke každé jednotlivé lidské bytosti. Ve světě, kde násilné konflikty rozdělují společnost a vytvářejí nedůvěru a lhostejnost k lidskému životu, usilovně bojujeme ve všem, co děláme, za šíření našich myšlenek.Být „Chudý“ znamená, že tvoje situace je natolik zoufalá, že potřebuje pomocnou ruku k tomu, aby ti ukázala světlo na konci tunelu, že je že je možné najít způsob, jak uživit svoji rodinu teď i v  budoucnosti. Nepoužíváme tento termín ke zdůraznění chudoby jenom pouze jako fenoménu, který je studován a teoretizován, ale vidíme v něm dav „Chudých“ – zástup lidí jako ty a já, kdo nedostal příležitost a kdo se stal obětí staletého vykořisťování zeměmi z naší části světa – zneužívání, jenž trvá dodnes. Více jak polovina světové populace žije pod úrovní méně než 2,5 dolaru za den. Je to ostuda, a proto je potřeba to změnit. Jako jeden člověk, pokud budeme stát při sobě, dokážeme pohnout horou.


Jsme pevně přesvědčeni, že jediná cesta ke změně ve světě spočívá v tom, když se všichni lidé spojí a nahlas řeknou „už toho bylo dost“ a pokusí se vytvářit budoucnost takovou, jakou chtějí pro sebe a pro další generaci. Nemůžeme čekat na jednání vlád a úředníků. Situace „Chudých“ se rozhodně nelepší ba naopak, zhoršuje. Průměrná spotřeba rodiny v Africe za posledních dvacet pět let poklesla o 20%. Jak je možné, že se může něco takového odehrávat v době všemožných prostředků, know-how a technologie? Odpověď je prostá. Bohaté a vyspělé státy zavírají své hranice, vymáhají splátky ze zoufalých a chudých zemí. Současně jim sami diktují podmínky půjček a dotací, které namísto toho aby tak sloužili chudým a potřebným, slouží spíše jejím vlastním zájmům. A toto je jenom jeden z následků ekonomického systému, který je řízen osobním ziskem.

Pro jednotlivce toto všechno může být skličující. Pokud k tomu přidáme účet za naši lhostejnost k životnímu prostředí, je nejvyšší čas jednat. Po určitou dobu bylo obtížné analyzovat následky globálního oteplování. Někteří tvrdili, že k ničemu takovému nedochází, jiní vykreslili bezútěšný obrázek vývoje, který přesně koresponduje s oteplováním země a ke kterému dojde v následujících padesáti letech. Nyní nejsou žádné pochyby o tom, že skutečně dochází ke změnám klimatu. Někteří vědci tvrdí, že je příliš pozdě na to to zvrátit. Všechno, co můžeme udělat, je se připravit na nejhorší. Naši politici a lídři nejsou schopni se sjednotit a vytyčit jasný směr. Všichni víme, že fosilní palivo, které spalujeme ve velkém, začíná ubývat. Také si uvědomujeme, že dochází k nárůstu světové populace a že zároveň k tomu to největšímu nárůstu dochází právě v nejchudší části světa. Je jasné, že životní styl a úroveň spotřeby, ve které žijeme, nemůže pokračovat tímto způsobem. Jsme svědky rostoucího počtu vážných přírodních katastrof – tsunami, lesních požárů, záplav, zemětřesení. Je tedy zcela logické mít nějaký plán a strategii. V tomto ohledu však nemůžeme spoléhat pouze na světové lídry. Proto se musíme spojit a začít vytvářet zcela odlišnou budoucnost.


Jeden moudrý filosof jednou řekl: “Porozumět problému znamená ho vyřešit.“ To samé platí pro výzvy, kterým budeme čelit v následujících dekádách. Správný postup můžeme zaujmout pouze tehdy, když se jim postavíme, prozkoumáme, porozumíme a naučíme se, jak k nim přistupovat. Stejně se to týká i CICD. Všechny naše programy mají pevný základ v problémech současné doby. Základem je skutečnost, že žijeme a pracujeme jako kolektiv. Výzvy, kterým čelíme, jsou příliš veliké na to, abychom je vyřešili sami.


Naše práce je rozvíjena na všech úrovních. Snažíme se měnit věci k lepšímu. Ať už v projektech v Africe a Indii, v CICD, v široké komunitě, v týmech a skupinách, s každým z nás osobně. Není to cesta jednoduchá. Rozvojová práce je vzrušující a náročná zároveň. Neexistuje žádný obecný návod. Jak pomoci zlepšit situaci komunity v Malawi? Správnou odpověď nenajdeš v encyklopedii. Možná že tu ani žádná správná odpověď není. Je nutné zapojit svoji představivost a kreativitu, musíš se poučit ze svých vlastních chyb, být odvážný a nikdy se nevzdávat. Studium ti může pomoci ke správným analýzám, ale nejlepší způsob, jak se něco naučit, je studium v kombinaci s praxí s ostatními. A to je přístup, kterému se ti v CICD dostane. Učení je založeno na akci a ty tu budeš neustále součástí projektů, akcí, plánování a hodnocení výsledků.


Všichni se rovným dílem podílíme na chodu školy. Mezi naše povinnosti patří odpovědnost nejen za samotné vaření ale celkový chod v kuchyni, dále udržování čistoty a pořádku. V případě nutnosti provádíme také drobné údržbářské opravy. Dále máme k dispozici svoji vlastní zahradu, na které pěstujeme vlastní ovoce a zeleninu. Pravidelně provádíme kontrolu vozidel a společně se podílíme na ekonomice. Život v komunitě nás učí starat se jeden o druhého a navzájem se od sebe učit a rozvíjet. Pro mnohé je to vůbec poprvé, kdy se musí naučit sdílet věci společně s ostatními, což občas vede k výměně názorů. Všichni jsme rozdílní, ale to nám právě dává možnost jeden druhému naslouchat, diskutovat a nacházet co možná nejlepší řešení pro všechny. Učí nás to, jak být lepšími při komunikaci s druhými.


Naše výukové metody jsou netradiční a náročné jak pro naše studenty, tak pro samotné vyučující. Abychom ze všeho vytěžili maximum, musíme se všichni aktivně zapojovat.


Prohlédni si naše webové stránky a v případě jakékoliv otázky, neváhej a kontaktuj nás.